Nedorozumění

„Jestli se utopíš, máma tě zabije!“

Nedorozumění mezi lidmi vzniká tam, kde se věci jasně nepojmenují. Camusův text čteme zároveň jako tragický příběh jednoho rodinného systému, který se zbortil pod tíhou nevysloveného a možná i nevyslovitelného. V další úrovni text popisuje obraz společnosti, v níž není možné být pravdivý a „svůj“, protože tomu brání strach. Strach z odmítnutí, strach z vlastní obnaženosti, z blízkosti.

V dramatu Nedorozumění vzniká významný paradox — postavy explicitně popisují směrem k divákům své záměry, cíle a touhy, ale není pro ně možné je vzájemně otevřeně sdílet. Také není vítané ani bezpečné mluvit o emocích, být osobní ve smyslu upřímného zájmu o prožívání druhého. To vše jsou silné herecké příležitosti napsané Camusem s nadsázkou, humorem i tragickou zkratkou. Kdo by se divil, že nedaleko rodinného penzionu teče prudká řeka, která hrozivě zvedá svou hladinu. Můžeme ji vidět jako symbol všech vytěsněných emocí a pudů, které si žijí vlastním životem a strhávají sebou vše, co jim přijde pod ruku. Někde „za“ nebo „nad“ tím vším se pohybuje Starý sluha — Bůh, který mlčí, nezasahuje a zvýrazňuje myšlenku, že je na nás lidech, abychom své životy dali do pohybu.

Inscenace je určena divákům od 15 let.